Zajímavosti a rady

 

Ukázka obchodovaných platidel

↓EURO  EUR

Euro (EUR nebo €) je oficiálním platidlem 17 členských států Evropské unie, 4 mikrostátů, Černé Hory a Kosovo. Euro bylo poprvé uvolněné do oběhu 1. ledna 2012. Euromince mají nominální hodnoty 1c, 2c, 5c, 10c, 20c, 50c, 1€ a 2€. Eurobankovky mají nominální hodnoty 5€, 10€, 20€, 50€, 100€, 200€ a 500€.

↓Americký dolar  USD

Americký dolar (USD nebo $) je oficiální měna Spojených států amerických a některých dalších států jako např. Panama, nebo Ekvádor. Americký dolar je nejpoužívanější měna v mezinárodních transakcích a často je tak využívána jako bankovní rezerva. V oběhu je tato měna od 2. dubna 1792. Mince mají nominální hodnoty 1c, 5c, 10c, 25c, 50c a 1$. Bankovky mají nominální hodnoty 1$, 2$, 5$, 10$, 20$, 50$ a 100$. 

↓Britská libra  GBP

Britská libra (GBP nebo £) je taktéž nazývána libra šterlinků a je oficiální měnou Spojeného království. Ve stávající podobě se využívá od 15. února 1971. Mince mají nominální hodnoty 1p, 2p, 5p, 10p, 20p, 50p, £1, £2. Bankovky mají nominální hodnoty £5, £10, £20, £50 a zřídka jsou k vidění i £1, £100.

↓Švýcarský frank  CHF

Švýcarský frank je zákonným platidlem ve dvou alpských státech – Švýcarsku a Lichtenštejnsku. Zároveň je jediným oficiálním platidlem italské enklávy na švýcarském území – Campione d'Italia. Celá Itálie vyjma Campione d'Italia používá euro. Jiná enkláva na švýcarském území – německý Büsingen am Hochrhein – má formálně jako jedinou měnu euro, ale švýcarský frank je zde oblíbený a v každodenním platebním styku je častěji používaný než euro.

Lichtenštejnsko, které je se Švýcarskem v celní a měnové unii, používá švýcarský frank jako svou měnu od roku1921 a má podle smlouvy se Švýcarskem z roku 1980 právo razit mince švýcarského franku, ale nemůže vydávat bankovky. Lichtenštejnsko zavedlo frank v roce1921 místo rakouské koruny, kterou používalo od roku1918, a která byla nestabilní měnou. Ještě před ní používalo jako svou měnu rakousko-uherskou korunu (od 1898)

Švýcarský frank (německy Schweizer Franken,francouzsky franc suisse, italsky franco svizzero, rétorománsky franc svizzer) se dělí na 100 centů (německy Rappen, francouzsky centimes, italsky centisimi, rétorománsky raps). ISO 4217 kód je CHF. Název „frank“ má tato měna shodný s několika měnami v Africe a Tichém oceánu. Mince mají nominální hodnoty 5c, 10c, 20c, 1/2 CHF, 1 CHF, 2 CHF, 5 CHF. Bankovky mají nominální hodnoty 10 CHF, 20 CHF, 50 CHF, 100 CHF, 200 CHF, 1000 CHF. 

↓ Maďarský forint  HUF

Do oběhu byl forint zaveden dne 1. srpna 1946, tedy po druhé světové válce, kdy inflace znehodnotila předchozí měnu s názvem pengő. Forinty zavedla již tehdy nová komunistická vláda, stará měna na ně byla převedena v poměru 1 forint = 4×10²⁹ pengő. V 60. a 70. letech byla hodnota forintu poměrně stabilní, v 80. letech a po pádu socialismu se situace změnila. Inflace vzrostla až na 35 % ročně a hodnota měny tak začala klesat.

Maďarsko vstoupilo 1. května 2004 do Evropské unie. Jedním ze závazků vyplývajících z přistoupení k EU je, že vstupující stát, až splní všechny podmínky, zavede místo své národní měny společnou evropskou měnu euro. Většina ekonomických studií ale předpokládá, že Maďarsko nebude schopno přijetí eura dříve než v roce 2020 hlavně kvůli vysokému schodku státního rozpočtu, který se v roce 2006 pohyboval kolem 10 % HDP. Jiné evropské státy, které do EU vstoupily spolu s Maďarskem, jsou v této oblasti pokročilejší.

Mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100 a 200 forintů. Na líci je státní znak nebo ukázka flóry a fauny, na rubu je číslovka nominální hodnoty. Mince v nominální hodnotě 1 a 2 forinty byly 1. března 2008 stažené z oběhu kvůli nízké kupní ceně.

O hodnotách 500, 1000, 2000, 5000, 10000 a 20000 forintů. Bankovka o hodnotě 200 forintů byla 19. listopadu 2009 stažena z oběhu.

Na všech bankovkách jsou na líci portréty významných Maďarů, na rubu je místo spjaté s vyobrazenou osobností. K bankovkám patří ještě speciální edice 2000 forintové bankovky, vydané u příležitosti milenia. Staré vzory bankovek nejsou od července 2017 platné.

↓ Polský zlotý  PLN

Z důvodu vysoké inflace a špatného stavu měny na počátku 90. let byla 1. ledna 1995 provedena v Polsku denominace zlotého o čtyři nuly v poměru 10 000 PLZ = 1 PLN. Měna tehdy obdržela nový kód ISO 4217. V době druhé republiky i v poválečné době nadále razí mince Varšavská mincovna.

Platné bankovky jsou v nominálech 10, 20, 50, 100, 200 a 500 zlotých.

↓ Chorvatská kuna  HRK

Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945.

Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn

Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.

Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.

         

                   7 rad, které Vám ušetří peníze a čas při výměně valut

Rada č. 1: Názor, že nikde v současné době již není účtován manipulační poplatek. Řada bank a nebankovních či tzv. příležitostných směnáren stále účtuje rafinovaně poplatky za provedenou výměnu valut v hotovosti a tudíž se nepozornému klientovi často stává, že jej na první pohled zaujme lepší kurz než v jiné směnárně či bance. Pokud provede výměnu hotovosti v takové směnárně či bance, zjistí následně, že díky skrytému poplatku za provedení transakce obdrží menší protihodnotu, než si dle tohoto „výhodného“ kurzu předem spočítal. Poplatky se na různých místech někdy účtují až do 10% při nákupu valut a až do 5% při prodeji a to ve prospěch takových „směnáren“. Společnost Karlovarská směnárenská s.r.o. zásadně neúčtuje žádné poplatky. Klient má vždy předem přehled, jakou protihodnotu obdrží při zamýšlené valutové výměně a může se tak svobodně rozhodnout. Navíc klient v souladu se zákonem o směnárnách vždy obdrží tzv. předchozí informaci o zamýšlené transakci v tištěné podobě s uvedenou konečnou čistou částkou, kterou by směnou obdržel. Teprve na základě tohoto předloženého dokladu v tištěné podobě se klient svobodně rozhodne o tom, zda požaduje provedení směny či nikoliv a může tedy od transakce bez dalšího odstoupit.

Rada č. 2: Klient nakupuje valuty a předpokládá, že pro něho platí kurz valuty nákup. 

Pojmy NÁKUP a PRODEJ je nutno chápat z pohledu směnárny.

Valuty nákup tedy vyjadřuje kurz, který se užije, pokud má klient cizí měnu a směnárna mu vyplácí české koruny – tudíž směnárna valuty od klienta NAKUPUJE (tento kurz je vždy ten nižší).

Valuty prodej naopak vyjadřuje kurz, který se užije, pokud má klient české koruny a směnárna mu vyplácí cizí měnu – tudíž směnárna valuty klientovi PRODÁVÁ (tento kurz je vždy ten vyšší). Některé směnárny proto různými nezákonnými způsoby zvýrazňují kurzy prodejní, které jsou vždy logicky vyšší a tak lákají klienty, aby měnili právě u nich, čímž zneužívají jejich neznalosti.

Rada č. 3: Domněnka, že klient v bance dostane vždy lepší kurz než ve směnárně. Většina klientů nesprávně předpokládá, že směnárny se řídí závaznými kurzy České národní banky, popř. kurzy, které se pravidelně zveřejňují ve sdělovacích prostředcích a že na nich závisí jejich zisk. Ve skutečnosti je tomu jinak. Kurzy si každá směnárna určuje sama. Řídí se při tom trhem, tedy nabídkou a poptávkou a dále kurzy své přímé konkurence v místě a blízkém okolí. Proto musí reagovat i na poměrně nepatrné výkyvy trhu a kurzy často i několikrát denně přizpůsobovat. Naproti tomu banky mají vždy rozpětí mezi nákupními a prodejními kurzy (tzv. spread) vždy vyšší a proto na nepatrné denní pohyby kurzů na trhu zpravidla nereagují, neboť se jim to nevyplatí. Karlovarská směnárenská s.r.o. reaguje na kurzovní pohyby nejen na oficiálním trhu, ale hlavně na pohyby v Karlových Varech a kurzy tomu flexibilně přizpůsobuje i několikrát denně. Vždy je však dodržován stanovený minimální spread, který se pohybuje zpravidla pod hranici jedné koruny české. Klient tak ušetří své finance.

Rada č. 4: Neplatí domněnka, pokud má banka nebo směnárna určitou měnu na kurzovním lístku, musí ji mít k dispozici v hotovosti. Banky mají denní limity na výběry hotovosti. Stává se běžně, že měnu nebo hotovost, která je na bankovním účtu klienta nelze vyplatit ihned nebo pouze v omezeném množství. Valuty v hotovosti jsou dnešním moderním bankám jen na obtíž, neboť ne každý pokladník v bance je v souladu se zákonem vyškolen na rozpoznávání padělků platidel. Směnárny zase nedrží dlouho valuty v hotovosti kvůli riziku náhlého pohybu kurzu či z důvodů nutnosti neustálého oběhu svých finančních zdrojů. Může se tedy stát, že obchodovaná měna v hotovosti ve směnárně v určitém okamžiku prostě v hotovosti není. Karlovarská směnárenská s.r.o. a naši vyškolení zaměstnanci se vždy postarají, aby k takovému stavu docházelo jen výjimečně při výkyvu trhu. Zároveň pomohou našim klientům rychle obstarat nestandardní objemy hotovosti valut, pokud si včas individuálně provedou rezervaci hotovosti telefonicky. Navíc v rámci věrnostního programu provedou směnu ve zvýhodněném VIP kurzu.

 Rada č. 5: Neplatí, že banka poskytuje větší míru bezpečí a soukromí. Trendem moderního evropského bankovnictví je projektování tzv. otevřených přepážek, které mají navodit pocit přátelského prostředí pro klienty při provádění peněžních služeb. Důvodem je celosvětový trend moderního nízkonákladového bezhotovostního bankovnictví, které se čím dál tím víc propojuje s pojišťovnictvím. Dnešní obchodní bankovní místa jsou spíše vhodná pro sjednávání různých úvěrových a pojišťovacích produktů a ne k provádění hotovostních valutových pokladních transakcí. Diskrétní zóny jsou v bankách většinou s nedostatečným odstupem od ostatních čekajících klientů, nebo jsou řešeny více méně optickou zástěnou bez akustického efektu. Ve větší bankovní ztichlé hale (tzv. open space), většinou s výraznou akustikou jsou slova pokladníka o vyplácení vyšší částky zpravidla zřetelně slyšitelná po celé hale a všichni klienti si krátí čas ve frontě pozorným nasloucháním zpovědí svých kolegů – klientů.

V našich pobočkách je diskrétnost klienta vždy zaručena. Přísně je kontrolována i diskrétnost našich zaměstnanců ve vztahu ke třetím osobám.

Rada č. 6: Koupím od známého valuty levněji? Při zjištění, že se kurz pohybuje ve prospěch potencionálního klienta, si každý většinou vzpomene na svého „stálého dodavatele valut“ od kterého občas příležitostně nějaké valuty má, protože jsou mu např. jako řidiči kamionu vypláceny diety v měně zemí, kde se pohybuje. Známý má však najednou málo chuti se valut zbavit, nedá se mu dovolat nebo čeká, jestli se kurz náhodou nevrátí zpět. Tuto situaci zná skoro každý. Podobně se chovají i menší směnárny, většinou provozované cizinci, kde je téměř nemožné zajistit celou částku najednou. 

Rada č. 7: Vše se dá zvládnout telefonem. Po zavolání na telefonní číslo pobočky Karlovarské směnárenské s.r.o. proběhne identifikace klienta a částka v požadované měně bude připravena dle individuálního přání klienta bez zbytečné obavy, že by směnárna mezitím valuty vyprodala.